Líza

Lutka Petr

1:NAad městem kDopec čnAí, jednoho rána nDa něm stAála,
šaty měla svDátečnAí, Líza se jmEenovalAa.
R:LAízo, Lízo, prDoč na kopci stAojíš,
Lízo, Lízo, cDo z toho mAáš,
Lízo, Lízo, prDoč na kopci stAojíš,
na co sEe koukAáš?
2:LAidé se shlDukovalAi na stařičkém nEáměstAí,
Ao Lízině pDočínAání kHolovaly pEověsti,
jAeden říkal tDo, drAuhý zase tDohle, nAikdo přesně nEevěděl,
Aa tak každý stDál a prAo sebe se ptDal, kdAykoli se nEa ni zahledAěl.
3:PtAal se JDan a ptAal se PDavel, ptAal se tDaky mAístní blDázen,
kHaždičkej to vědět chtěl, ale vEysvětlit nic neuměl,
pAotom LDíza sAestoupDila nAa stařDičké nAáměstí,
ke všem lDidem prAomluvDila hlHasem plným bEolesti:
"ZvlAáštní, žDe vás vAýstřednDosti všAední málo zEarazí,
cAo se kDolem dnAes a dDenně mAezi vEáma přAihází,
to, že pDan A žAenu bDije Aa na dDěti nAeplatí,
pan B zDase dAenně pDije, dHokud sebou nEemlátí,
pAan C zDase v prAáci krDade všAe, co není přEibité,
tAo vás vDůbec nAerozhDází, Aač to dEenně vAidíte,
a když jDá na kAopec vDyjdu, nAepiju a nEekradu,
dAo dušDí vám nAeklid vnDikne, hnAed tušEíte zAáhadu."
4:LAidé, jak to DuslyšelAi, nečekali nEa radAu,
kamenem ji DudeřilAi nHa čelo a nEa bradu,
v tAichostDi ji pAochovDali tAam vysoko nEa kopci,
jAen ptáčDek si zAanotDoval dAo večEera nAad obcí.
R:Lízo, Lízo, proč na kopci ležíš,
Lízo, Lízo, co z toho máš,
Lízo, Lízo, proč na kopci ležíš,
na co se koukáš?
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:49:18.171+00:00
Výsledky hledání: